Kdo vlastně byl Utanapišti a jaká je jeho role v lidských dějínách

2021-08-22 22:41

V rámci skládání básní k melodramům s Jirkou Pokorným jal jsem se bádání po tématu, které mi jako předlohu Jirka hudebně zpracoval. Skladba ve mně vyvolala pocit plavby korábu po moři a název měla “To zažil jen Utanapišti”. Kdo to ale je? Co vlastně za téma mám textově zpracovat? Nuže odkázal mě Jirka na Epos o Gilgamešovi.

Tak započalo studium. Sedl jsem si ve vlaku a poslouchal četbu Eposu o Gilgamešovi pocházející z období cca 2500 př. n. l., však vyvolalo to ve mně spoustu dalších otázek a při četbě o Utanapištim na Wikipedii jsem se dohledal toho, že příběh o Utanapištim není vlastně nic jiného než příběh o biblickém Noemovi, jen psán o něco dříve.

Pro kontext dodám, že Gilgameš byl první z urucké dynastiie vládnoucí v Sumeru, jehož existence se datuje mezi 4000 až 2000 př. n. l. Zajímavostí je, že právě začátek Sumeru se kryje s potenciálním biblickým vznikem života na zemi.

Zvědavost stoupala, i s uvědoměním, že se jedná možná o nejstarší příběh dochovaný v paměti lidstva, a tak jsem s e rozhodl poslechnout si přednášku o Noeho příběhu. A ani to mi stále nepovědělo, jak to tedy vlastně celé mělo být.

A tak jsem pokračoval ve zkoumání toho dávného příběhu a přečetl prvních 9 kapitol Bible, abych získal další kontext. Pro jistotu a přehled jsem si nakreslil časovou osu, kam jsem si zanášel různé události a období. Ale to mě snad zmátlo ještě víc, protože Potopa jakoby vycházela časově po Eposu o Gilgamešovi. Což přece nejde, aby příběh o dějech předcházejích těmto dějům předcházel. A to mě vedlo k tomu, že veškeré časové údaje z té doby musím brát s velkou rezervou. Už jen pro to, že první lidé dle Bible se dožívali skoro až tisíce let.

Jelikož jsem se studiem dozvěděl spoustu matoucích informací, pokusil jsem se ve čtení literatury, ve které se Utanapišti vyskytuje, pokračovat. Další na řadě byl mýtus o Atrachasísovi, což je příběh o stvoření a pokusu o zánik lidstva božstvem. A právě Atrachasís zde plní roli toho, kdo zbudoval koráb a zachránil sebe a další živé tvory před potopou.

Mýtus o Atrachasísovi

Další v pořadí mě čekájí pasáže z Koránu, kde se též informace o Noemovi vyskytují. Co se tam dozvím, zatím netuším. Když shrnu, co už mám… Utanapišti je znám pod různými jmény: Utanapišti, Utanapištim, Atrachasís, Noe, Noach, Ziusudra či Zi´usudra. Byl to zpočátku obyčejný člověk, který byl velice zbožný a ctnostný. A tím si pravděpodobně získal přízeň bohů či Boha, který ho před potopou varoval a prozradil mu, jak se před ní uchrání. Uposlechl pokyny, země se zaplavila, všechno živé bylo zahubeno a po nějaké době spočinula archa u hory Ararat, která se nachází na východu dnešního Turecka. Dle Eposu o Gilgamešovi dokonce došlo následně až k jeho zbožštění, což by zároveň mohlo vysvětlovat jeho biblický věk 950 let.

Utanapišti měl pravděpodobně 3, kteří s ním nastoupili na jeho koráb. Na druhou stranu ale též píše, že s ním do korábu šli řemeslníci. Četl jsem neozdrojovanou informaci, že měl i čtvrtého syna, který však odmítl jít po cestě, po které šel jeho otec, a raději zůstal na zemi mířeje na nějakou horu, což mu však k prudce přišlé potopě bylo osudným. Co je zajímavé, ale také si to musím ještě prostudovat, Adam s Evou měli též 3 syny a 4 byl “náhradou” za jednoho z nich.

Utanapišti byl Bohu věrný člověk, který díky tomu pomohl lidem vyřešit mor, který zemi sužoval. A pár let na to pomohl i s onou potopou. Co se ale dělo po potopě? Jeho synové se údajně stali praotci civilizací a on postoupil na úroveň Bohů a byl jejich převozníkem na cestu na onen svět, až jednoho dne i jeho čas se naplnil. A krátce na to i období Sumerské říše.